Není to nemocnice, kde se operuje. Je to místo, kde se lidé léčí klidem – čerstvým vzduchem, odpočinkem, sluncem a tichem. Přesně jak to Ilíkovi řekl táta.
Před sto lety řádila nemoc zvaná tuberkulóza. Napadala plíce a léky na ni neexistovaly. Pomáhalo jen tohle: klid, horský vzduch, slunce – a dobré jídlo.
A právě proto tu skleníky stojí. Nebyly na okrasu. Byly to zásobárny vitamínů.
U léčby plicních nemocí byla výživa součástí léčby, ne jen obědem. Tak se zelenina a ovoce pro pacienty pěstovaly přímo na místě – čerstvé, pár set metrů od jejich postelí.
Skleníky jsou čtyři a jsou propojené chodbou. Kolem nich je kotelna, nářaďovna, sklad, kancelář.
Zvenku vypadají skleníky opravdu nenápadně. Bližší skleník číslo 1 si zabral Dračí tajfun a druhý v pořadí obsadila paní učitelka Šebestýna s dráčaty,
Sanatorium vzniklo ve dvacátých letech z dobrého činu: místní lékař Josef Sikora odkázal ve své závěti budovu starého mlýna v Lazech, aby z ní vznikl ústav pro nemocné.
A park kolem nebyl vysázený jen tak – od začátku měl pacienty pomáhat léčit.
Takže když se dráčata schovala do sanatoria, schovala se do botanické zahrady. 🐉
Zkus si to, co uměly ty skleníky. Nepotřebuješ sklo ani kotelnu – stačí okno:
Za týden máš vlastní zásobárnu vitamínů. Dej si ji na chleba a vzpomeň si na pacienty, kterým takové jídlo pomáhalo se vyléčit.
Nářaďovna, kotelna, čtyři skleníky. 🏥
Tohle všechno je skutečné. Jen ti draci v tom prvním jsou vymyšlení. 🐉
Tajné know-how! Pošleme vám
Příručku lovce bytostí ve formátu PDF
