Stalaktity visí od stropu – pomůcka: stalakTity drží u sTropu. Stalagmity rostou ze země. A když se potkají, vznikne stalagnát, sloup od podlahy až ke stropu.
Rostou z vody, která protéká vápencem a nechává za sebou tenoulinkou vrstvičku vápna. Za rok přibude zlomek milimetru.
To znamená, že krápník, který si v jeskyni prohlížíš, rostl celé věky. A když ho někdo ulomí, je to nadobro.
V jeskyni není šero. Je tam absolutní tma – taková, ve které je úplně jedno, jestli máš oči otevřené, nebo zavřené.
Tvorům, kteří tam žijí trvale, se oči přestaly vyplácet. Nemají je, nebo je mají zakrnělé. A nemají ani barvu – tu by ve tmě stejně nikdo neviděl.
Ve slovinských a chorvatských jeskyních žije macarát jeskynní. Je bledě růžový, slepý, měří asi 25 centimetrů a má vnější žábry jako korunku.
A teď ta část, kvůli které tu je: když ho v 17. století po velkých deštích vyplavila voda z podzemí ven, lidé nevěděli, co to je. Bledé, hadovité, bez očí.
Rozhodli, že to jsou mláďata draků, kteří žijí hluboko pod horami. V roce 1689 to takhle zapsal i učenec Valvasor.
Slovinci mu dodnes říkají lidská rybička – nebo taky jeskynní drak.
A teď důležitá věc, protože Ája sedí v beskydské hoře.
V Beskydech krápníky nenajdeš. Nejsou tu vápencové jeskyně. Beskydské jeskyně vznikly úplně jinak – hora se sesouvá a trhá, a mezi rozpraskanými bloky pískovce zůstávají mezery. Říká se jim pseudokrasové.
A jsou skutečné:
Takže hora, ve které Ája sedí, opravdu může být děravá. 🏔️
Nejbližší velké jeskyně k Beskydům jsou Zbrašovské aragonitové u Hranic. Když se tam někdy dostaneš, popros průvodce, ať na chvíli zhasne. Dělají to skoro vždycky.
Do té doby zkus tohle doma:
Jaký to byl pocit? ________________
A vzpomeň si na Áju. 🕯️
Ona tam sedí patnáctý den. 🐉
Tajné know-how! Pošleme vám
Příručku lovce bytostí ve formátu PDF
