To je celé tajemství. Každý list vrtule je malé křídlo.
Když se otáčí, naklání se do vzduchu pod úhlem, nabírá ho a odhazuje dozadu. A protože vzduch nemá rád, když s ním někdo cloumá, tlačí zpátky – a tím posouvá letadlo dopředu.
Je to stejný zákon, kvůli kterému couvneš, když do někoho strčíš.
Vezmi vrtuli do ruky a podívej se na ni ze strany. Není rovná – je zkroucená. Blíž ke středu je hodně nakloněná, na konci skoro placatá.
Důvod je jednoduchý. Špička listu urazí při jedné otáčce mnohem delší dráhu než jeho začátek u středu. Letí tedy rychleji. A protože letí rychleji, potřebuje menší náklon.
Kdyby byl list rovný, každá jeho část by tlačila jinak silně a vrtule by se roztřásla.
Tady kniha popisuje skutečnou fyziku.
Když vrtule odhazuje vzduch dozadu, vzduch tlačí Háčka dopředu. Ale jeho křídla byla zapřená do posilovače, takže s nimi nemohl hýbat.
Při letu je nutné ovládat jeho směr. Proto mají letadla ocasní ploutev. Háček měl místo ní něco ještě praktičtějšího.
„Zabírej ocasem!“ křičeli na něj kamarádi. A ono to zabralo – přesně jak to dělají opravdoví piloti.
Potřebuješ jen papír, nůžky a kancelářskou sponku.
Vrtulka se sama roztočí a snese se dolů pomalu, místo aby spadla.
A teď pokus: ohni listy na stejnou stranu a pusť ji znovu. Co se stane? ________________
(Nápověda: bez opačného náklonu nemá co roztáčet.)
Druhý pokus: přidej druhou sponku. Padá rychleji, nebo pomaleji? ________________
Vrtule je jen křídlo, které se točí. 🌀
A vždycky tlačí i zpátky na toho, kdo ji nese. 🐉
Pokud je přijmete, pomůžete s laděním fungování webu, a zároveň i se zlepšováním služeb. Více informací najdete v zásadách používání cookies.
Tajné know-how! Pošleme vám
Příručku lovce bytostí ve formátu PDF