Čertův stůl

Opravdu stojí v Beskydech.

Grda si k svému obřadu nevybrala vymyšlené místo. 🪨🌕

Čertův stůl doopravdy existuje. Najdeš ho kousek pod vrcholem hory Čertův mlýn (1 207 m) v Moravskoslezských Beskydech, nedaleko Radhoště.

A vypadá přesně tak, jak si představíš stůl: kamenná deska položená na dvou podstavcích.

Ta deska váží šest a půl tuny. To je jako pět osobních aut na sobě.

Čertův stůl pod vrcholem Čertova mlýna (foto: Jan Tkáč)

Kdo ji tam dal? 🤷

Tohle je právě ta záhada. Vědci se dodnes neshodli.

Jedni říkají: příroda. Skalní bloky se v Beskydech pomalu rozsedají a sesouvají. Když se to sejde, může jeden balvan zůstat ležet na dvou jiných. Náhoda. Dokonalá, ale náhoda.

Druzí říkají: lidé. Že jde o dolmen — pravěkou stavbu z obrovských kamenů. Slovo dolmen je z bretonštiny a znamená doslova „kamenný stůl“. Takové stavby stojí po celé Evropě a jsou tisíce let staré.

Jisté je jen tohle: v okolí leží spousta podobně velkých balvanů. Ale takhle poskládaný je jediný ten na kraji.

A teď to nejzajímavější ☀️

Někdo si všiml, že v ose Čertova stolu leží vrchol Radhoště. A že mezerou pod kamennou deskou je přesně dvakrát do roka vidět západ slunce nad Radhoštěm — o jarní rovnodennosti (20. března) a o podzimní rovnodennosti (23. září). Rovnodennost je den, kdy je den stejně dlouhý jako noc. Dvakrát za rok. Pro dávné lidi to byl jeden z nejdůležitějších dnů roku, protože podle něj poznali, kdy sázet a kdy sklízet. Takže: náhoda? Nebo pravěký kalendář, který někdo postavil z kamenů? Nikdo to neví. A dneska už si to ani neověříš — hřeben mezitím zarostl lesem a od Čertova stolu není žádný výhled.
A to není náhoda ani u té hory 🗿 Radhošť je posvátná hora, o kterou se pohanská a křesťanská víra přetahují už tisíc let. Jak to tam vypadá dnes a proč se v proroctví mluvilo o rouhání, se také dočteš v bonusu ke kapitole 42.

Pověst: proč se tomu tak říká 😈

Pod Radhoštěm žila chudá vdova a měla dceru, do které se zakoukal čert.

Matka mu dala podmínku: jestli chce dceru, musí do rána postavit na vrcholu kopce větrný mlýn — a musí to stihnout dřív, než zakokrhá kohout.

Čert se převlékl za myslivce a všechny kohouty v okolí umlčel. Na jednoho ale zapomněl: vdova ho schovala doma v bečce. Nad ránem ho vypustila, kohout zakokrhal a čert v tu ránu ztratil sílu.

Kámen, který zrovna nesl na zádech, mu spadl na zem. A leží tam dodnes.

Prý jsou na něm vidět otisky čertových zad a řetězů. Hoře se od té doby říká Čertův mlýn a spadlé desce Čertův stůl.

🪨 Výzva: Zajdi si tam

Čertův stůl leží na hřebeni mezi Pustevnami a Kněhyní. Je to výlet na celý den — ale cestou máš Radhošť, Pustevny i Kněhyňskou jeskyni.

Až tam budeš:

  • Zkus najít otisky čertových zad. Vidíš je? ________
  • Podívej se, na čem ta deska stojí. Vypadá to podle tebe jako práce přírody, nebo jako práce někoho, kdo věděl, co dělá? ________
  • Postav se do osy stolu a zkus odhadnout, kterým směrem je Radhošť. Pak si to ověř mapou v mobilu. Trefil jsi to? ________

A tip navíc: kolem 23. září tam bývá nejvíc lidí — právě kvůli rovnodennosti.

Grda si vybrala kámen, o kterém se dodnes neví, jestli ho položila příroda, nebo někdo, kdo počítal dny podle slunce.

Nejspíš to věděla líp než my.

Získejte vstupenku do světa beskydských bytostí

Tajné know-how! Pošleme vám
Příručku lovce bytostí ve formátu PDF