Máš ještě papírek z první kapitoly? 📜🐾
V bonusu k první kapitole jsme tě požádali, ať si tipneš, co Ája ukazuje tlapkomluvou, napíšeš to na papírek a založíš ho do knihy.
Teď je ta chvíle. Vytáhni ho a porovnej:
Hora s vysílačem a dřevěným kostelem. Radhošť.
Trefil jsi to? ________
Jak je na tom Ilík 🐉
Ilík na vzkaz koukal každou noc skoro tři měsíce. Ukazoval ho rodičům, kamarádkům, dospělým drakům a nikdo nic.
Takže jestli ti to nedošlo hned, jsi na tom pořád líp než celá dračí osada.
Vysílač bere zvuk a obraz, mění je na rádiové vlny a šíří je do krajiny.
Jenže rádiové vlny letí rovně. A Země je kulatá. Takže čím výš vysílač postavíš, tím dál za obzor dohlédne — proto stojí na kopcích.
Vysílač Radhošť stojí ve výšce 1 119 metrů nad mořem. První televizní vysílač tu postavili v září 1966, hned vedle kaple svatého Cyrila a Metoděje. V roce 1997 věž přestavěli a zvýšili o 22 metrů na dnešních 59,3 metru.
Tohle je ta část, které si Ája všimla.
Obyčejná anténa šíří signál do všech stran najednou — jako žárovka, která svítí všude kolem sebe.
Kulatá anténa je talíř. Funguje jako baterka: sebere signál a soustředí ho do úzkého paprsku, který míří přesně na druhou anténu na jiném kopci. Signál se tak přenáší z hory na horu, aniž by ho někdo po cestě rušil.
Proto proto mají antény kulatý tvar.
Věděl jsi, že…? 🤔
Právě proto se ty talíře nikdy nehýbou. Jsou jednou provždy zamířené na konkrétní bod na obzoru. Kdyby jimi někdo pootočil jen o kousek, spojení se přeruší.
A pokus doma: Pokud máte doma čelovku, půjč si ji a z kuchyně si vem talíř – to bude tvůj příjmač. V zatemněné místnosti můžeš svítit na talíř. Stačí se pohnout o kousek a signál (tvoje světlo) je mimo.
Přestav si, jak složité musí být takhle komunikovat s družicí ve vesmíru.
To je celý rozdíl mezi obyčejnou a kulatou anténou.
A taky celý rozdíl mezi tím, když někdo mluví do všech stran — a když mluví přímo k tobě.
Tajné know-how! Pošleme vám
Příručku lovce bytostí ve formátu PDF
